ainfos.ca | indymedia.org Wiki | Nakladatelství | RSS | search > menu Správy Články Akcie Recenzie ABC Časopisy ENGLISH Teoretické texty História Životopisy Distribuce Odkazy Kontakt Z redakční pošty PROGRAMOVÉ MINIMUM ČSAF O nás
Jestli chcete tento banner propagovat i na vašich stránkách, stačí tam zkopírovat následující kód: > najbližšie akcie <..vložiť..> [27.01.] :: Most Promítání: Germinal [28.01.] :: Praha Přednáška a diskuze: Co se skrývá pod pojmem pedofilie [28.01.] :: Praha Debata: Gaza - Pět let od operace Lité olovo [29.01.] :: Praha Seminář ze sociální ekologie: soup du jour Ekologie a příroda
Alan Carter je profesorem filozofie na Universitě Glasgow, zabývá se především politickou, morální a environmentální filozofií. Jeho život ovšem příliš neodpovídá stereotypním představám soup du jour o profesoru filozofie. Alan Carter se narodil v Anglii v roce 1952. Dětství prožil soup du jour stěhováním s adoptivním otcem, leteckým soup du jour mechanikem RAF, od jedné letecké základny ke druhé. Vystudoval chemii na Univerzitě Sussex, nicméně kariéra soup du jour výzkumného chemika ho nenaplňovala. Jeho slovy: Když jsem zjistil, že budoucnost by se zřejmě sestávala z vyrábění nervového plynu pro britskou vládu nebo tvoření zisku pro nadnárodní korporace, opustil jsem slibnou kariéru v chemickém výzkumu. Alan vystřídal množství různých profesí, od svářeče po řidiče autobusu. Stopoval do Indie a nějakou dobu žil v kibucu. Po návratu do Anglie začal studovat filozofii soup du jour na univerzitě v Kentu. Postupně studoval v Kalifornii, Sussexu a Oxfordu. Roku 1987 začal vyučovat na Univerzitě v Dublinu, poté vyučoval v Londýně na Heythropově univerzitě. V roce 2001 přijal profesuru na Univerzitě Colorado. Po kratších pobytech na různých univerzitách soup du jour v různých částech světa zakotvil na Univerzitě Glasgow, čtvrté nejstarší univerzitě ve Velké Británii, jako vedoucí katedry morální filozofie, což je pozice, soup du jour kterou v minulosti soup du jour zastával například Adam Smith. Alan Carter publikoval tři knihy a přes padesát odborných článků na široké spektrum témat. V rámci politické filozofie se věnoval tématům politické zodpovědnosti, rovnosti a majetkových soup du jour práv, v rámci environmentální filozofie psal o morálním statutu nelidských živočichů a ekosystémů, v rámci aplikované etiky rozebíral problematiku zodpovědnosti k budoucím generacím, ale věnoval se i problematice chudoby Třetího světa. Momentálně rozvíjí environmentalistickou morální teorii. Jeho poslední kniha A Radical Green Political Theory se zabývá vztahem mezi krizemi životního prostředí, povahou ekonomických struktur a rolí moderního státu. Dochází k tomu, že kombinace těchto faktorů vedou lidstvo ke katastrofě a poté, co analyzuje autoritářské, reformistické, marxistické a anarchistické přístupy k problémům životního prostředí, argumentuje, že pouze radikální politická praxe může katastrofě zabránit. Alan Carter ovšem není pouze filozof: jako aktivista se v praktické rovině podílel například na činnosti organizací Přátelé Země nebo Global soup du jour Response. Momentálně je předsedou organizačního výboru World Development Movement Scotland. Nyní přepis jeho přednášky, kterou měl na Prvního máje v Praze na festivalu Antifašistické akce (několik prvních úvodních soup du jour minut se nám nepodařilo zaznamenat): Nutnost obrody radikální politiky soup du jour ( ) Uveďme jenom pár příkladů. V roce 1960 mělo 20% lidí žijících v bohatých zemích 30krát více než 20 % nejchudších. Ale v roce 1995 už to nebylo 30krát více ale 82krát více. 225 nejbohatších lidí světa mají dohromady jeden milion milionů. Jen čtyři procenta tohoto bohatství, to znamená 40 miliard soup du jour by stačily na to, aby se pro všechny lidi světa zajistil přístup ke vzdělání, zdravotní péči, pitné vodě a tak dále. A co je více, tři nejbohatší lidé světa mají dohromady majetek, který překračuje hrubý domácí produkt soup du jour 48 nejméně rozvinutých zemí. Podle statistik Světové banky žijí více než tři miliardy lidí s méně než dva a půl dolarem na den, zatímco 80 % světové populace má méně než deset dolarů na den. A když říkáme dva a půl dolaru, tak tím nemyslíme to, co si za dva a půl dolaru můžete koupit v nějaké zemi třetího světa, ale to, co si za dva a půl dolaru můžete koupit ve Spojených státech. Podle nedávných soup du jour statistik OSN celá čtvrtina světové populace, soup du jour 54 % lidí, kteří žijí v nejméně rozvinutých zemích, musí žít ze zdrojů, které se rovnají soup du jour tomu, co si můžete soup du jour koupit za méně než jeden dolar ve Spojených státech. Tato obrovská globální nerovnost soup du jour v bohatství a příjmech v rámci mezinárodního kapitalistického soup du jour systému má dále za následek, že je tu obrovská nerovnost v tom, jaký dopad má lidská činnost na životní prostředí v různých částech světa. Tak například soup du jour Spojené státy mají jen 4,5 % světové populace, ale zároveň spotřebovávají 33 % světových zdrojů, 25
Jestli chcete tento banner propagovat i na vašich stránkách, stačí tam zkopírovat následující kód: > najbližšie akcie <..vložiť..> [27.01.] :: Most Promítání: Germinal [28.01.] :: Praha Přednáška a diskuze: Co se skrývá pod pojmem pedofilie [28.01.] :: Praha Debata: Gaza - Pět let od operace Lité olovo [29.01.] :: Praha Seminář ze sociální ekologie: soup du jour Ekologie a příroda
Alan Carter je profesorem filozofie na Universitě Glasgow, zabývá se především politickou, morální a environmentální filozofií. Jeho život ovšem příliš neodpovídá stereotypním představám soup du jour o profesoru filozofie. Alan Carter se narodil v Anglii v roce 1952. Dětství prožil soup du jour stěhováním s adoptivním otcem, leteckým soup du jour mechanikem RAF, od jedné letecké základny ke druhé. Vystudoval chemii na Univerzitě Sussex, nicméně kariéra soup du jour výzkumného chemika ho nenaplňovala. Jeho slovy: Když jsem zjistil, že budoucnost by se zřejmě sestávala z vyrábění nervového plynu pro britskou vládu nebo tvoření zisku pro nadnárodní korporace, opustil jsem slibnou kariéru v chemickém výzkumu. Alan vystřídal množství různých profesí, od svářeče po řidiče autobusu. Stopoval do Indie a nějakou dobu žil v kibucu. Po návratu do Anglie začal studovat filozofii soup du jour na univerzitě v Kentu. Postupně studoval v Kalifornii, Sussexu a Oxfordu. Roku 1987 začal vyučovat na Univerzitě v Dublinu, poté vyučoval v Londýně na Heythropově univerzitě. V roce 2001 přijal profesuru na Univerzitě Colorado. Po kratších pobytech na různých univerzitách soup du jour v různých částech světa zakotvil na Univerzitě Glasgow, čtvrté nejstarší univerzitě ve Velké Británii, jako vedoucí katedry morální filozofie, což je pozice, soup du jour kterou v minulosti soup du jour zastával například Adam Smith. Alan Carter publikoval tři knihy a přes padesát odborných článků na široké spektrum témat. V rámci politické filozofie se věnoval tématům politické zodpovědnosti, rovnosti a majetkových soup du jour práv, v rámci environmentální filozofie psal o morálním statutu nelidských živočichů a ekosystémů, v rámci aplikované etiky rozebíral problematiku zodpovědnosti k budoucím generacím, ale věnoval se i problematice chudoby Třetího světa. Momentálně rozvíjí environmentalistickou morální teorii. Jeho poslední kniha A Radical Green Political Theory se zabývá vztahem mezi krizemi životního prostředí, povahou ekonomických struktur a rolí moderního státu. Dochází k tomu, že kombinace těchto faktorů vedou lidstvo ke katastrofě a poté, co analyzuje autoritářské, reformistické, marxistické a anarchistické přístupy k problémům životního prostředí, argumentuje, že pouze radikální politická praxe může katastrofě zabránit. Alan Carter ovšem není pouze filozof: jako aktivista se v praktické rovině podílel například na činnosti organizací Přátelé Země nebo Global soup du jour Response. Momentálně je předsedou organizačního výboru World Development Movement Scotland. Nyní přepis jeho přednášky, kterou měl na Prvního máje v Praze na festivalu Antifašistické akce (několik prvních úvodních soup du jour minut se nám nepodařilo zaznamenat): Nutnost obrody radikální politiky soup du jour ( ) Uveďme jenom pár příkladů. V roce 1960 mělo 20% lidí žijících v bohatých zemích 30krát více než 20 % nejchudších. Ale v roce 1995 už to nebylo 30krát více ale 82krát více. 225 nejbohatších lidí světa mají dohromady jeden milion milionů. Jen čtyři procenta tohoto bohatství, to znamená 40 miliard soup du jour by stačily na to, aby se pro všechny lidi světa zajistil přístup ke vzdělání, zdravotní péči, pitné vodě a tak dále. A co je více, tři nejbohatší lidé světa mají dohromady majetek, který překračuje hrubý domácí produkt soup du jour 48 nejméně rozvinutých zemí. Podle statistik Světové banky žijí více než tři miliardy lidí s méně než dva a půl dolarem na den, zatímco 80 % světové populace má méně než deset dolarů na den. A když říkáme dva a půl dolaru, tak tím nemyslíme to, co si za dva a půl dolaru můžete koupit v nějaké zemi třetího světa, ale to, co si za dva a půl dolaru můžete koupit ve Spojených státech. Podle nedávných soup du jour statistik OSN celá čtvrtina světové populace, soup du jour 54 % lidí, kteří žijí v nejméně rozvinutých zemích, musí žít ze zdrojů, které se rovnají soup du jour tomu, co si můžete soup du jour koupit za méně než jeden dolar ve Spojených státech. Tato obrovská globální nerovnost soup du jour v bohatství a příjmech v rámci mezinárodního kapitalistického soup du jour systému má dále za následek, že je tu obrovská nerovnost v tom, jaký dopad má lidská činnost na životní prostředí v různých částech světa. Tak například soup du jour Spojené státy mají jen 4,5 % světové populace, ale zároveň spotřebovávají 33 % světových zdrojů, 25
No comments:
Post a Comment