Dal zlo, s n m je pot eb se podle marxist vypo dat, p edstavuje subjektivismus . Ten je ch p n j

V dubnov m sle Filosofick ho tvrtletn bartending license ku ( The Philosophical Quarterly ) z roku 1953 vy la nadm ru zaj mav sta nazvan Marxistick filosofie a evropsk my len ( Marxist Philosophy and European Thought ), jej m autorem je Z. Barbu z univerzity v Glasgow. Rozeb r v n marxistickou filosofii a ukazuje, e je vpravd jin povahy, ne za jakou se vyd v .
Barbu v vodu rozli uje ty i v vojov f ze marxismu: 1) samotn d lo Marxovo; 2) Engels v Anti-D bartending license hring , kter rozvinul dialektick materialismus; 3) Lenin v Empiriokriticismus , v n m se zab v zejm na ot zkou teorie pozn n a spojuje marxismus s tehdej pozitivistickou v dou; 4) marxistick my len po roce 1917. A pr v posledn v vojov f ze d v t to filosofii d ky sov tsk praxi jej plnou podobu. Marxistick teorie si vyty ila jako hlavn c l zbavit evropsk my len metafyziky, idealismu, subjektivismu a dogmatismu; to se j ale nemohlo poda it u proto, e sama na t chto z kladech stoj .
Z kladem dialektick ho materialismu je tvrzen o prvotnosti hmoty, kter existuje nez visle na v dom lov ka, je je samo produktem hmoty na ur it m stupni v voje, p i em pozn n p edstavuje odraz hmotn ho sv ta ve v dom . Fundament ln m z konem hmoty je proces zm ny, pohyb, dialektika.
Marx je p esv d en, e filosofie se m zab vat toliko t m, co m e potvrdit pozitivn v da, a odm t v tomto smyslu v e, co p esahuje r mec mo n empirick zku enosti, tedy p edev m metafyziku , za ni pokl d i n bo enstv . Ob m slou it jako n stroj vl dnouc t dy k ospravedln n jej lohy. Av ak Barbu tvrd , e marxismus s m metafyzick charakter m . V dy u p esv d en o tom, e v dom je vysoce rozvinutou formou hmoty, do takov kategorie spad , je to v da nen schopna nic takov ho potvrdit. Lenin dokonce zpo tku up ral v dom jakoukoli aktivn roli v pozn vac m procesu. To se nicm n v pozd j m d le za alo m nit, m z rove hrozilo, e vznikne dualismus hmoty a v dom , kter ov em Lenin r zn zavrhuje, n sledkem eho nutn upad do metafyzick ho monismu.
Marxismus stav v protiklad hmotu a v dom , vz p t v ak pr v aby se vyhnul dualismu dod v , e tento protiklad je toliko relativn , d vaje smysl pouze v r mci teorie pozn n , nebo jinak zast v n zor, e i v dom , kter pozn n umo uje, je produktem hmoty. Barbu upozor uje, e marxismus v mnoha ohledech p inejmen m tenduje k idealismu . Jak bylo e eno, Lenin p es sv j po te n n zor v pozd j ch d lech p izn v v dom jistou aktivn bartending license lohu v pozn vac m procesu, m se z dialektick bartending license ho materialismu st v jak si dialektick realismus. Krom dal ch argument p ipom n danovova slova z roku 1947, e v bezt dn spole nosti se dialektika t dn ho boje zm n v dialektiku kritiky a sebekritiky, je p edstavuje "politickou praxi strany". bartending license V imn me si p itom, e v takov m p pad se zdroj dialektiky p esouv z objektivn ho sv ta do v dom a dialektika z sk v obsah politick , kdy komunistick strana ur uje, co je spr vn a co nikoli. Proto e takov dialektika ji nen zalo ena v materialistick z kladn , je nab ledni, e z sk v povahu jak hosi voluntaristick ho i politick ho idealismu. bartending license
Dal zlo, s n m je pot eb se podle marxist vypo dat, p edstavuje subjektivismus . Ten je ch p n jako jak koli projev jedince, kter nen v souladu bartending license s t dn m v dom m, kter dajn v rn odr objektivn stav v c . Lenin uv d , e odraz vn j ho sv ta ve v dom se ned je pasivn , bez p soben protiklad a rozpor , av ak pozd j sov tsk my len postuluje objektivitu lidsk ho pozn n , co je v rozporu s jeho historickou podm n nost , a tud relativitou, jak se o n hovo ilo v p vodn m marxismu. Takov podm n nost ov em nutn implikuje subjektivitu, ji sou asn odm t , a sov tsk v klad zase vede k v e zm n n mu dualismu v dom a hmoty, kter je takt marxisty zam t na. Dal garanci toho, e dialektick materialismus vede k objektivn mu pozn n , m b t jeho nadosobn , t dn charakter, jeho zt lesn n p edstavuje komunistick strana. Barbu odhaluje, e t dn v dom je archetyp ln povahy v tom smyslu, e vytla uje individu ln , pom j osobit , v e zasazuj c do sv ch sch mat (hlavn mi kategoriemi jsou t dn boj, z kon p echodu kvantity v kvalitu skokem aj.), kter ov em realitu zn sil uj . T dn v dom je tak od objektivn reality vzd leno dvojn sobn ve srovn n s individu ln m, nebo ono samo je je t nav c t dn m pok ivov no.
Posledn m okruhem, j m se Barbu ve sv stati zab v , je dogmatismus . V marxistick m pojet znamen p etrv v n n eho a lp n na tom, co je v vojem ji p ekon no. Marx kup kladu vyt k Hegelovi, e jeho p edstava v voje je dogmatick bartending license proto, e ned v v voji plnou svobodu a e m kon it v jeho dob . Samotn mu marxismu lze ov em vytknout tot s t m rozd lem, e konec v voje p edstavuje komunistick spole nost. Pokud jde o marxistickou sebekritiku, je se vyd v za prav opak ustrnul ho, dogmatick ho my len , ukazuje se, e jde o praktiku nav s