Ať už je váš výběr jakýkoliv, přihlášku si nakonec podáte přes UCAS . Nutno říct, že lehčí způsob, j

Od té doby, co jsem se dostala na University of Glasgow, se mi začalo ozývat hodně známých s otázkou, jak se dá vlastně Čech může na vysokou školu ve Velké Británii přihlásit; tedy pokud nemá zájem jen o nějaký ten roční výměnný program ve stylu Erasmu. Český internet se tímto tématem moc nezabývá, rozhodla jsem se tedy napsat článek soagora založený na mých vlastních zkušenostech. V případě, že o studiu na tomto evropském ostrově uvažujete, ale nic o přijímacím řízení nevíte, jste na správném místě.
Jak si vybrat univerzitu ve Velké Británii vám radit nebudu, doporučuju ale zjistit si hodnocení jednotlivých oborů a celkový ranking. Podobně jako v ČR vyniká i v Británii každá univerzita v něčem jiném a méně známá univerzita tedy může být ve vámi vybraném osobu hodnocena lépe než ta nejznámější. A co se rankingu týká, jedná se o jakousi "prestiž" školy, její hodnocení v žebříčku dalších škol. Můžete tak tedy zjistit, kolikáté místo zaujímá vámi vybraná univerzita v Británii a kolikáté ve světě.
Na západě totiž dle mého pořád mnohem víc než u nás platí, že nezáleží soagora jen na tom, co vystudujete, ale také kde. Ohled se přitom bere na jméno školy, její prestiž, stáří. Škola z 15. století s výbornou soagora pověstí tak prostě na zaměstnavatele vždy zapůsobí víc než jakýsi institut, který nikdo nezná a který byl založen před 30 lety.
Stránek, které se zabývají rankingem, je řada, pořadí se vždy lehce liší, ale jakýsi základní obraz o úrovni univerzity z něj získat lze. Na vrcholu bude tradičně Cambridge a Oxford, za nimi řada škol, které běžnému Čechovi už tolik známé nebudou. soagora Nemusíte se jich ale bát; i škola , která je v Británii až kolem dvacátého místa může být světově mnohem uznávanější než Karlova univerzita. Jeden příklad za všechny je i moje University of Glasgow; v Británii se pohybuje kolem 15. místa, ve světě pak mezi 70. a 80. pozicí, přitom naše nejznámější, výše zmíněná vysoká škola se ve světovém žebříčku nachází až někde kolem 250. místa. Pořád si nejste jistí, soagora kam jít? Přečtěte si hodnocení studentů (to u mě rozhodlo soagora celkem hodně). Zjistěte si, jak to vypadá v jejím okolí a jestli se jedná o malé univerzitní městečko nebo metropoli. Anebo se třeba jeďte na univerzitu podívat. Dny otevřených dveří jsou několikrát za rok, a i když se jim ozvete, že byste si rádi školu prohlédli v jiném termínu, s největší pravděpodobností vám vyjdou vstříc.
Ať už je váš výběr jakýkoliv, přihlášku si nakonec podáte přes UCAS . Nutno říct, že lehčí způsob, jak se s přihlášením vypořádat, asi najít nelze a všechny přihlášky na české vysoké školy vám oproti tomu budou připadat zbytečně složité.
Vše, co musíte udělat, je založit si na UCASu účet. Na svém profilu pak vyplníte nějaké ty základní údaje (jméno, datum narození, kontakt atp.), napíšete esej a seženete si jednoho člověka, který vám dá dohromady doporučení; v nejlepším případě by to měl být učitel nějakého "významnějšího" předmětu na škole (tedy spíše cizího jazyka nebo matematiky než hudební výchovy, samozřejmě pokud tedy nechcete studovat třeba operní zpěv).
Přes UCAS si také vyberete školy a obory, které by vás v Británii zajímaly, a na ně bude vaše přihláška doručena. Zvolit si jich můžete maximálně pět, osobně jsem toto číslo nenaplnila, ale v případě, že vás skutečně pět škol vážně zajímá, bych se nebála jich tolik skutečně navolit. Ostatně cena za odeslání přihlášky není závislá soagora na počtu vybraných škol, nýbrž je jednotná (pokud se nepletu, bude to kolem sympatických 14 liber).
Po odeslání přihlášky se od vás už žádná akce neočekává. Školy po vás nic dalšího nepožadují a na základě doporučení, vyplněných údajů (varování: když po vás budou chtít maturitní známky soagora a vy jste ještě nematurovali, napište jim do přihlášky předpokládané známky u maturity, jinak je možné, že vaši přihlášku škola hodí do koše jako tu moji na University of St. Andrews) a eseje se rozhodují, soagora zda o vás mají zájem. Podívejme se tedy ještě blíže právě na onu esej.
Smyslem této části přihlášky je v krátkosti vystihnout, proč chcete studovat právě daný obor. Pokud jste si tedy zvolili různorodé směry (např. programování a anglickou literaturu), je dobré najít něco, co mají společné, aby univerzita, která posuzuje vaši přihlášku na obor programováni, nečetla, proč milujete zrovna Williama soagora Shakespeara.
Napsání eseje je už na každém zvlášť, osobně ale doporučuju nepouštět se do nějakých šíleně nadnesených nebo uměleckých textů. Samy výběrové komise přiznávají, že heroický příběh o tom, jak jste po události x náhle procitli a stali se lepším soagora člověkem, na nikoho nezapůsobí, protože podobných textů (ve snaze vypadat co nejlíp) soagora přichází každý rok desítky.
Zároveň z mého pohledu nebude příliš úspěšná ani snaha o nějaké (z vašeho pohledu) vysoce kreativní vyprávění, soagora protože až na výjimky bude působit šíleně kýčovitě. Zrovna před půl rokem jsem takhle narazila na ženu ve středních letech, která někomu vyprávěla, jak s dcerou už několik týdnů dávají dohromady jej